Při teprve druhém nákupu tillandsií mne zaujala baňatá Tillandsia Seleriana. Její tvar mi přípomínal kedlubnu, což mi přišlo velmi vtipné, a tak jsem začal hned pěkným triem. Listy mladých Selerian rostly do všech směrů, jako by neplatila bežná pravidla růstu rostlin.

image

Z fotografií z výstavy tillandsií jsem se inspiroval k pokusu o aranžmá napodobující přirozený trs. Uchycení rostlin nebylo vůbec jednoduché a vyžadovalo značnou dávku trpělivosti. Zkušenosti s lepením modelů letadel v mládí jako bych zrovna našel. Nakonec se celá operace neobešla bez pomoci několika silonových pásků, které zafixovaly rostliny v zamýšlené poloze.

image

SAM_0704

V průběhu několika prvních týdnů a stěhování ven a zpět do bytu se projevila váha rostlin, a tak jedna sam od sebe jednoho dne upadla a stejně tak druhá větší Seleriana musela změnit svou polohu.

SAM_2357

Jedním z prvků krásy Tillandsia Seleriana je husté chmýří, které pokrývá její povrch. Po rozkliknutí následující fotografie můžete vidět pěkný detail těchto chloupků, trichomů.

SAM_2426

image

Po důležitém navyknutí rostliny na slunce se listy po čase velmi efektně zabarvují do červena. Seleriana byla vloni jednou z více tillandsií, které dokázaly zvládnout dlouhodobé vystavení přímému slunci a i velmi vysokým teplotám. Rostliny však vždy byly umístěny na terase pod širým nebem a pouze při déle trvajících deštích se stěhovaly pod přístřešek.

image

Rostliny jsem přilepil na klacek vinné révy a po čase se samy začaly uchytávat pomocí nově narostlých kořenů, což je jasným dokladem, že se i tak exotickým rostlinám, jako tillandsie bezesporu jsou, může dařit i v podmínkách střední evropy a dokonce našeho hlavního města. Právě díky montáži na klacek jsou rostliny velmi mobilní a užily si spoustu přesunů a pohybu vůbec, což by se mohlo zdát být rostlinám na škodu, ale tillandsie rostoucí ve volné přírodě na větvích stromů a keřů si jistě pohybu užijí víc než dost.

image

Pěstování venku pod širým nebem s sebou přínáší dokonalé napodobení přírodních podmínek, a to až do extrému v podobě napadení nejrůznější havětí. na této fotografii se patrně jedná o díru vykousanou obyčejnou vosou, která zřejmě materiál použila ke stavbě hnízda v naší střeše. Na dalších fotografiích možná rozeznáte šrámy utržené po útoku ptactva, nejspíše sýkorek a největších nepřátel vůbec, holubů.

image

S příchodem podzimu začala větší Seleriana zahušťovat listy a já doufal, že se brzy mohu těšit na květy. To se opravdu splnilo, nicméně cesta vývoje k prvnímu fialovému květu byla hodně dlouhá. Od prvního náznaku vývoje květenstí do rozkvětu prvního květu uběhlo zhruba pět měsíců, ale jak můžete posoudit na dalších fotografiích, stálo to za to.

image

image

Na následující fotografii je Seleriana, která jako první spadla z větve a utrpěla velké škody. Po následné hnilobě zůstaly jen tři nebo čtyři listy, ale poměrně brzy se pod jedním z listů objevila první malá odnož. O několik měsíců později již měla zhruba dva centimetry.

image

image

Postupná změna tvaru a množství listů už jasně značí, že se opravdu bude něco dít.

image

Zde je již květenství jasně patrné a vypadá to, že je zaděláno na pěkný klas.

image

Na následujících fotgrafiích už můžete sledovat detailní vývoj květenství a následné nasazení fialových květů. Již teď se těším na rozkvět některé další Seleriany a jsem zvědavý jestli třeba v jiném období než v zimě a s tím spojenými nedokonalými podmínkami, bude celý proces kratší. Snad bude brzy další příležitost vrátit se k této úžasné rostlině.

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s